Želví krunýř

30.07.2019

Úvod 

Želví krunýř je bezesporu to, co každého na želvě na první pohled zaujme. Tvar i zbarvení krunýře jsou charakteristické pro druhy, poddruhy (eventuálně lokální formy), ale i pro jedince. Krunýř je natolik fascinující částí želvy, že jim v dávných dobách byly přisuzovány různé léčitelské schopnosti, také kvůli tomu byly (a stále jsou) bohužel želvy loveny.

Krunýř želvy je kostěná schránka krytá rohovinou, která chrání želvu před působením vnějších vlivů včetně predace. Zbarvení krunýře želvě poskytuje maskování v přirozeném terénu. Krunýř je spojen se zbytkem kostry, želva jej tedy v průběhu života nemůže opustit. 

Krunýř se člení na hřbetní část - karapax a břišní část - plastron.

Kostěný krunýř

Kostěná část krunýře se sestává z několika na sebe navazujících kostěných desek, které se pevně napojují na kostru zejména v oblasti obratlů a žeber. Horní část obratlů je spojena s kostěnými deskami zvanými neuralia (Ne). Neuralií je celkem osm, vždy každá spjatá s jedním obratlem, a podílí se na tvorbě středové osy karapaxu. Celou středovou osu dotváří vpředu (kraniálně) deska nuchale (Nu) a vzadu (kaudálně) desky suprapygalia (SPy) a pygale (Py). Bočně (laterálně) od každého neuralia se nachází desky zvané pleuralia (Pl). Tyto desky navazují na žebra a kryjí mezižeberní prostory. Kostěný karapax konečně dotvářejí peripheralia (Pe), která se nacházejí po obvodu (na periferii, odtud název).

Kostěný podklad karapaxu

Plastron se sestává celkem z devíti kostěných desek, z nichž jedna je nepárová (samostatná) a ostatní párové na obou stranách podél středové linie. Vpředu se nachází epiplastron (Epi), vzadu pak v řadě za sebou navazují hyoplastron (Hyo), hypoplastron (Hypo) a xiphiplastron (Xiphi). Obě párové desky epiplastron a hyoplastron svírají nepárovou desku - entoplastron (Ento)

Kostěný podklad plastronu

Rohovinový krunýř

Na kostěnou část krunýře pevně navazuje rohovina, která je tvořena jednotlivými štítky podobně, jako je tvořen kostěný krunýř. Štítky však nekopírují tvar kostěných desek, naopak je překrývají v místech jejich švů, což zajišťuje vyšší soudržnost a pevnost krunýře jako celku.

Stejně tak jako jednotlivé kostěné desky, i štítky nesou svá pojmenování.

Štítky karapaxu a plastronu (Testudo hermanni, samec)

Tvrdost krunýře

Želvy se líhnou s měkkým krunýřem. To je z důvodu, že se plod ve vejci přizpůsobuje tvarem samotnému vejci (krunýř je "pokrčený", želva je přehnutá přes plastron). Trvá několik dní, než se mláděti krunýř "narovná", a přibližně rok, než želvě krunýř úplně ztvrdne. Do té doby krunýř stále při tlaku pruží, a to zejména v břišní oblasti, kde dochází k finálnímu vytvrdnutí nejpozději. V žádném případě se však nesmí mít želva krunýř "gumový" tak, že se do něj boří prsty.

Zdravá želva po jednom roce má již krunýř na všech místech tvrdý a nepoddajný. Měknutí krunýře (osteomalacie) však provází různé metabolické poruchy a nemoci a nejčastěji se s ním setkáváme při tzv. sekundární hyperparathyreóze.

Růstové změny

U mláďat se můžeme na krunýři setkat s růstovými změnami. Ty se projevují jako bílé šmouhy v okolí švů, bílé mapky nebo lehkým růžovým zbarvením v okolí švů. Výraznější jsou tyto změny na plastronu, avšak můžeme je pozorovat i na karapaxu. 

Vlevo bílé mapy na plastronu, vpravo bílé mapy a lehce růžové zbarvení ve střední linii. 

Vliv vlhkosti na krunýř 

Rohovina krunýře je u mláďat náchylná k vysušení. Zejména se na tom podílí nevhodný substrát (suchý, špatné pH), příliš vysoké teploty a nevhodné osvětlení (příliš silný výhřevný zdroj). Vysušování rohovinové vrstvy krunýře se začne projevovat na jeho kvalitě - středy štítků se začínají propadat oproti okrajům, přírůstky jsou nerovnoměrné a krunýř začíná hrbatět. 

Vysušování rohoviny krunýře - střední části štítků jsou propadlé oproti okrajům, na spojích štítků se vytváří hrby

Určení věku podle "letokruhů" 

Občas si laici myslí, že lze věk želvy určit nebo odhadnout pomocí "letokruhů", které se tvoří na jednotlivých štítcích. Navzdory tomu, že se skutečně jedná o růstové změny, nelze na jejich základě odvodit věk, a to ani přibližně. Tyto "letokruhy" přibývají individuálně podle aktuálního růstu a neexistuje zde žádná pravidelnost.