Úvod

Ať už budete pro želvu v domácím chovu pořizovat terárium či želví stůl, je nezbytné prostory vhodně uspořádat. Každý chovatel si vytvořil v průběhu chovu svůj způsob, který se mu zdá nejvhodnější, k dispozici je tedy mnoho různých návodů, které se mohou lišit.

Při vybavování terária nebo želvího stolu by měl každý chovatel vycházet především z potřeb želvy, design terária by měl být druhořadý. Postupem času jsem dospěl k závěru, že jakékoliv dekorace, pokud nemají zároveň nějaký praktický význam, jsou zbytečné. Zabírají místo, komplikují čištění a mohou působit chovateli celkový diskomfort při pravidelné údržbě chovného zařízení. Veškerá chovná zařízení se tedy snažím realizovat s důrazem na praktičnost. 

Substráty

Na substráty je napsaná samostatná kapitola a nebudu se k nim tedy příliš vyjadřovat na tomto místě. Substrát je aspekt, se kterým je želva v kontaktu 24 hodin denně, a tedy se jedná o jednu z nejdůležitějších věcí (např. ve srovnání se stromovými ještěry, kde je substrát v podstatě potřebný jen pro samice v období kladení vajec). Chovný prostor by měl být v chovné části doplněn o placatý kámen, na který se předkládá potrava. Rovněž si o něj želva přirozeně brousí drápky. 

• Substráty

Miska

V chovném zařízení nesmí chybět miska na vodu. Pro želvy volíme plytké misky s velkou plochou. Suchozemské želvy neumí plavat, takže výšku misky volíme tak, aby hladina plné misky dosahovala maximálně pod dolní čelist želvy (spíš ještě o něco níže). Ideální miska poskytne želvě tolik prostoru, aby se do ní celá vlezla. Poslední věc, na kterou dbáme při výběru misky, je její hmotnost. Doporučuji volit keramické nebo betonové misky, plastové bývají až příliš lehké a želvy je snadno převrhnou. Misky lze zakoupit v chovatelských potřebách, dobře však poslouží i keramické misky a tácy pod květináče. Pro mláďata používám víčka od lahví na zavařeniny. 

Misku umístíme vždy tak, aby se v ní nemohla želva převrátit na záda (např. při lezení na stěnu terária). Nepoužíváme glazované hladké misky (želvám to klouže), případně do nich alespoň umístíme pár oblázků nebo kousek břidlice. 

Osvětlení

Osvětlení je rozsáhlá kapitola a je jí věnována speciální sekce. Částečně nastínit pár informací si ale dovolím i zde. Želva potřebuje zajistit, co se osvětlovací techniky týče, tři aspekty - teplo, UV záření a denní osvětlení. 

Teplo je zajištěno výhřevnou žárovkou. Zpravidla postačují obyčejné reflektorové žárovky (typ "hříbek") nebo halogenové žárovky. Můžeme-li si dovolit použít UV výbojku, pak tato poskytuje jak UV záření, tak teplo (tedy není potřeba mít tepelnou žárovku).

UVB záření je produkováno speciálními lampami. Nejlepší jsou UV výbojky, které zároveň hřejí. Ne všude si je však můžeme dovolit. V tomto případě volíme kompaktní lampu dostatečného výkonu v kombinaci s výhřevnou žárovkou (vizte výše). 

Denní osvětlení je zajištěno plnospektrálními lineárními trubicemi (zářivkami) maximální možné délky, aby se ještě vlezly do prostoru terária. Používáme pouze plnospektrální zářivky, nikoliv obyčejné třípásmové. Ve velkých želvích stolech je na zvážení použití halogenidových výbojek. 

Teploměr a vlhkoměr

Teploměr a vlhkoměr jsou nedílnou součástí zejména při vylaďování podmínek. Minimálně teploměr by měl být součástí chovného prostoru trvale, aby bylo možné provádět letmé kontroly, jestli vše správně funguje. Obojí se umisťuje na stěnu chovného prostoru do chladné části terária (ne v okolí výhřevné lampy).

Výborné, ne však nutné, jsou wi-fi teploměry. Kromě komfortu sledování aktuální teploty odkudkoliv nám navíc zaznamenávají naměřené hodnoty do grafu. Můžeme se tedy zpětně podívat na minima, maxima, či zjistit, jak se terárium chová v různých podmínkách (změny teploty místnosti). 

Sépiová kost

Sépiovou kost některé želvy ohlodávají, jiné ji ignorují. Nicméně želvy, které jsou zvyklé ji hlodat tvoří sépiová kost dobrý doplněk stravy a nástroj k obrušování rohoviny čelistí. Přiměřený kus sépiové kosti by měl být trvalou součástí chovného prostoru. 

Úkryt

Na trhu je k dispozici celá řada úkrytů a je jen na chovateli, který zvolí. Každopádně by se ale do úkrytu měla želva vlézt celá. Úkryt je možné vyrobit z dvou vyšších kamenů, na které se položí jeden plochý. Úkryt umisťujeme do vlhké části, tedy na substrát. Dřevěné úkryty často mají s vlhkem problém a časem začínají plesnivět. Úkryt umístíme do chladné části terária s vchodem směrem k lampě. 

Dekorace

Jak jsem již zmínil v úvodu, dekorace téměř nepoužívám. Ovšem lze je někdy využít i prakticky. Seskupení rostlin může vytvořit pro želvy krytou zónu, v chovu pralesních druhů přirozeně zvyšují vlhkost. Stejným způsobem lze využít i kameny, které tvoří designový prvek, zároveň z nich však lze vytvářet úkryty a překážky.