Úvod

Vitamín D je skloňován ve všech diskuzích v souvislosti s UV zářením, hospodařením s vápníkem a fosforem a rachitidou. Jedná se o látku nezbytnou mj. k udržování rovnováhy vápníku a fosforu v organismu. Článek jsem se rozhodl pojmout trochu odborněji, aby nadměrným zjednodušením nezanikaly některé souvislosti. 

Vitamín D (kalciferol) je souhrnné označení pro steroidní látky, jež jsou v těle využívány pro syntézu kalcitriolu (také 1,25-dihydroxycholekalciferol, 1,25-DHCC). Kalcitriol vystupuje v těle jako hormon a podílí se mj. na regulaci metabolismu vápníku a fosforu. Mezi kalciferoly (vitamíny D) řadíme dvě látky - ergokalciferol (vitamín D2), který je získáván spíše z rostlinných zdrojů, a cholekalciferol (vitamín D3) náležící spíš živočišné potravě.

Vhledem ke své steroidní povaze jsou vitamíny D3 a D2 látky rozpustné v tucích (lipofilní), tedy nemohou být vylučovány močí a lze s nimi relativně snadno předávkovat!

Syntéza

Jak je patrné z výše uvedené metabolické dráhy, vitamín D se tvoří v pokožce (epidermis) vlivem UV záření. Metabolicky aktivní jsou zde vlnové délky patřící do podskupiny UV-B. Vlastní vitamín D není sám o sobě metabolicky aktivní, k tomu je zapotřebí, aby se ještě podstoupil sérii reakcí (hydroxylace v játrech a ledvinách). Finálním produktem celé dráhy je metabolicky aktivní kalcitriol. 

Kalcitriol (1,25-DHCC)

Kalcitriol působí na třech místech současně. Hlavní mechanismus spočívá ve stimulaci absorpce kalcia a fosfátů přes střevní stěnu. Dalším místem působení jsou tubuly ledvin, kde stimuluje absorpci kalcia a fosfátů. V kostní tkáni stimuluje mineralizaci kostí. Jeho nadměrné množství však stimuluje resorpci minerální složky kostí. 

Parathormon (PTH)

Jedním z hlavních činitelů, který vstupuje do metabolismu kalcia a fosfátů, je parathormon. Jedná se o hormon produkovaný v příštítných tělíscích (glandulae parathyroideae).

Parathormon působí přímo v kostech a v ledvinách. V kostech působí mobilizaci kalcia z kostí. V tubulech ledvin působí společně s kalcitriolem při stimulaci resorpce kalcia. Zároveň v ledvinách zvyšuje aktivitu hydroxylázy, což je enzym nezbytný pro syntézu kalcitriolu. 

Vztah parathormonu a kalcitriolu

Oba zmíněné hormony významně vstupují do regulace vápníku, nicméně každý trochu odlišným mechanismem. Vzájemná rovnováha těchto hormonů zajistí rovnováhu kalcia jak v krvi, tak v kostech. Jinými slovy díky balanci těchto hormonů je udržována nutná plazmatická koncentrace kalcia a kosti jsou správně mineralizované. 

Cílem PTH je udržovat plazmatickou hladinu kalcia v rozmezí nutném k udržování celkové rovnováhy. Dojde-li k náhlému poklesu vápníku v krvi, PTH tuto skutečnost rychle upraví mobilizací vápníku z kostí. Kosti v tomto případě tedy vystupují jako zásobárna vápníku. Zároveň, aby nedošlo k přílišnému odvápnění kostí, PTH stimuluje tvorbu aktivní formy vitamínu D (kalcitriol), která zvýší vstřebávání vápníku ze střeva. Oba zmíněné hormony pak zajistí snížení ztrát vápníku močí. Celý systém funguje poměrně sofistikovaně - chybějící vápník v krvi je doplněn z rezerv (kostí) a následným působením je zvýšena resorpce z potravy a utlumen výdej, čímž se rezervy opět doplní.

Nedostatek vitamínu D a vápníku

Při nedostatku vápníku nebo vitamínu D se však celá rovnováha naruší a zbortí. Při nedostatku vitamínu D (potažmo UV-B záření) nebude v organismu látka, která zajišťuje a reguluje vstřebávání vápníku ve střevě. Je tedy jedno, kolik vápníku organismus přijme, přes střevo se ho do organismu moc nedostane (s výjimkou některých živočichů, u kterých je transport vápníku přes střevní stěnu ryze pasivní - nezávislý na hormonální regulaci). Hladina vápníku v krvi je však pro organismus velice důležitá, a tak se bude snažit ji neustále udržovat. K těmto účelům bude stále využívat své zásobárny - kosti. Po určitou dobu se nebude nic dít, jelikož rezerva vápníku v kostech je poměrně vysoká. Jakmile však odvápnění pokročí, začne v kostech chybět vápník a ostatní minerální složka - rozvíjí se metabolické onemocnění kostí (MBD - metabolic bone disease).  

Úplně stejným způsobem se bude projevovat nedostatek vápníku v potravě. V tomto případě může být metabolismus vitamínu D naprosto v pořádku (zvíře má kvalitní UV záření), ale chybí-li vápník v potravě, chybí logicky i v organismu. I v tomto případě bude hladina vápníku v krvi udržována z kostí, což povede k jejich odvápnění a rozvoji MBD.

Nadbytek vitamínu D

Nadbytek vitamínu D (resp. aktivované formy 1,25-DHCC) vede k přetrvávajícímu zvýšení hladiny vápníku v krvi. Trvale vysoké hladiny vápníku vedou časem ke vzniku vápenných depozit v různých orgánech (vápník se v podstatě vysráží v podobě solí - vznikají kalcifikace). Kalcifikace se mohou vyskytnout kdekoli, často mohou být postiženy ledviny (což vede k jejich selhávání) nebo střední vrstva cév (což vede k jejich praskání). 

Praktický vliv na chov želv

Cílem výše popsaného není nikoho naučit metabolismus kalcia a fosforu. Chápu, že článek může být příliš odborný, nicméně jediné, co si však musí každý chovatel želv vštípit do paměti, je závěr popsán v následujících odrážkách: 

• Vitamín D vstupuje do metabolismu vápníku umožněním jeho vstřebávání ve střevě
• Vitamín D se přirozeně tvoří v kůži po osvitu UV-B zářením
• Suplementace vápníku je nezbytná (sépiová kost, vápenec...)
• Expozice kvalitnímu zdroji UVB je nezbytná (slunce, lampy)
• Nahrazování UVB umělým vit. D v běžné chovatelské praxi je nebezpečné a dnes již překonané

Léčba MBD

Pakliže želva již viditelně metabolickým onemocněním kostí, řeší se tento stav uvedením podmínek do řádného stavu (dostatek kvalitního UVB, vápníku, dietního krmení a vlhka). Závažné stavy se léčí dle uvážení veterinárního lékaře podáním vitamínu D a vápníku. Takto lze pouze zastavit postup onemocnění. Deformace krunýře, které již jednou vznikly, jsou trvalé.

Výrazně pokročilá fáze onemocnění projevující se měkkým krunýřem (a to tak, že jde pozorovat pohyb během nádechu a výdechu) vykazují nepříznivou prognózu a na doporučení veterinárního lékaře by měla být zvážena eutanázie.