Úvod

Oproti UV záření, nebývá dennímu osvětlení často přikládán v chovu zásadní důraz. Velmi často je tato kapitola odbytá větou, že stačí použít zářivku denního spektra o určité barevné teplotě. Těch parametrů, které určují kvalitu denního světla, je však více. Na konkrétní parametry, které mají pro chovatele význam, se podíváme v následujícím článku. 

Hned úvodem je potřeba říct, že neexistuje dokonalá simulace denního světla. Tak jako se vším v teráriu bude tedy každý umělý zdroj kompromisem, nicméně kvalitní zdroje jsou schopné v současné době poskytnout uspokojivé výsledky. 

1. Barevná teplota

Prvním parametrem, který nás zajímá, je barevná teplota (teplota chromatičnosti), jejíž jednotkou je kelvin [K]. Jedná se o parametr, který udává odstín barvy. Světlo o nízké barevné teplotě má teplejší odstín (do žluté, červené), naopak světlo s vysokou barevnou teplotou má studený odstín (s modrým nádechem) - vizte škálu barevné teploty světla níže. Obvyklé denní světlo má barevnou teplotou od 5000 K do 6500 K. Stejnou barevnou teplotu tedy potřebujeme i od umělého zdroje v teráriu. 

Obrázek je dostupný pod licencí Creative Commons na adrese https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Color_temperature.svg. Autor: Holek

2. Světelný tok

Světelný tok je množství světelné energie, které je zdrojem vyzářeno za určitý čas. Jednotkou je lumen [lm]. V podstatě nás tento parametr informuje o účinnosti světelného zdroje, říká nám, jak moc bude světlo svítit. 

Světelný tok se hodí zejména pro porovnání svou světelných zdrojů. Např. chceme-li zjistit, jaká zářivka nám dá více světla, porovnáme právě tento parametr. Světelný tok ještě můžeme dělit výkonem zdroje a získáme množství světla, které daný zdroj vyzáří na jeden watt [lm/W]. Běžné plnospektrální zářivky mívají světelný tok kolem 60 lm/W. 

3. Intenzita světla

Intenzita světla není přímou charakteristikou zdroje a v technickém listu ji nenajdeme. Tato veličina je charakterizována jako světelný tok dopadající na jednotku plochy, jednotkou je lux [lx]. Jinými slovy se jedná o množství světla, které dopadá na nějakou plochu (plochu terária), a tedy nás informuje o tom, jak moc je náš prostor prosvětlený.

Intenzita je ovlivněna spoustou faktorů - typem zdroje, výkonem, světelným tokem, úhlem vyzařování, přítomností reflektoru, vzdálenost zdroje od země, schopností stěn odrážet světlo, uspořádáním prostoru... Intenzitu světla nezjistíme jiným způsobem, než měřením v konkrétních podmínkách (k měření slouží speciální přístroje - luxmetry).

Intenzita světla se nám může hodit, pokud chceme zjistit úroveň prosvětlení konkrétního chovného prostoru Pochopitelně luxmetr nepatří k základnímu vybavení chovatele, pro běžný chov se tedy spokojíme se subjektivním vyhodnocením prosvětlenosti. 

4. Index podání barev (Ra, CRI - colour rendering index)

CRI je parametr, který říká, do jaké míry je věrohodný barevný vjem vzniklý osvětlením barevného předmětu světelným zdrojem, a to v porovnání s osvětlením sluncem. Nabývá hodnot 0 - 100 (0 - nelze rozeznat barvy, 100 - barevný vjem je identický, jako kdyby vznikl osvětlením sluncem). Jinými slovy se zvyšujícím se CRI budou barvy pod daným zdrojem světla působit podobně, jako bychom se na ně dívali v denním světle. Naopak pod osvětlením s nízkým CRI budou barvy mdlé, nevýrazné.  

Tento parametr souvisí s "plností" spektra daného zdroje. Přerozené bílé světlo není ve skutečnosti bílé, ale je složeno ze záření mnoha barev od fialové až po červenou. Důkazem je duha, která vzniká rozkladem denního bílého světla na všechny jeho barevné složky. Na barevné spektrum vzniklé rozkladem světla se můžeme podívat na obrázcích níže.

Barvy vznikají tak, že daný předmět specificky odráží jen určitou část světelného spektra (určitou část barev), zatímco ostatní pohlcuje. Květ pampelišky je žlutý proto, protože obsahuje látky, které z celého barevného spektra selektivně odráží světlo žluté barvy a ostatní pohlcují. Aby byl barevný vjem věrohodný, musí spektrum obsahovat záření všech barev přesně tak jako v přirozeném denním světle. Má-li tedy náš zdroj vysoké CRI, pak výrobce garantuje podobnost spektra se spektrem denního světla - zdroj tedy emituje plné spektrum.

Rozložené světlo žárovky - barevné spektrum ("duha") a část IR spektra

Rozklad (difrakce) denního světla, spektrální diagram znázorňující zastoupení jednotlivých barev (vlnových délek)

Zdroje s CRI nad 90 můžeme označit za plnospektrální a vhodné pro použití v teráriu. Bohužel s vyššími hodnotami CRI klesá účinnost světelného zdroje (klesá světelný tok). Z těchto důvodů plnospektrální zářivky nedosahují takové světelné intenzity jako jiné zdroje - musíme dbát na dostatečný počet a výkon umělých zdrojů. Součástí spektra plnospektrálních zdrojů musí být bezpodmínečně i vlnové délky spadající do oblasti UV-A. Pro nás je sice toto záření neviditelné, plazi jej však vidí a jeho absence snižuje kvalitu jejich života (snižuje kvalitu obrazových vjemů, aktivitu...). 

5. Spektrální diagram

Spektrální diagram je graf, který znázorňuje intenzitu záření v jednotlivých vlnových délkách (barvách). Tento parametr lze najít v technickém listu světelných zdrojů. 

Na obrázku výše vidíme spektrální diagramy tří různých zdrojů. Vlevo vidíme nejkvalitnější z nich. Vidíme spojité spektrum (přítomnost všech barev), přičemž jednotlivé vlnové délky jsou poměrně rovnoměrně zastoupené (až na pár výjimek). Takový zdroj také disponuje vysokým CRI. Další zdroje (směrem doprava) sice rovněž disponují všemi vlnovými délkami, avšak ty nejsou tak rovnoměrně zastoupené (vidíme četné prominence u některých oblastí spektra, jiné jsou zase zastoupeny zřídkavě - graf vypadá jako hřeben). 

6. LLMF - lamp lumen maintenance factor

Poslední parametr není tak určující pro kvalitu světelného zdroje, ale spíš nás informuje, po jaké době bychom měli světelný zdroj vyměnit. Každý zdroj se svícením opotřebovává a časem dochází k poklesu světelného toku. LLMF říká, kolik procent původního světelného toku bude zdroj produkovat po určité době svícení. Jinými slovy je to informace o výdrži zdroje.

U zářivek to prakticky nemusíme řešit, jelikož výrobci většinou garantují kolem 90 % původního světelného toku i po 12-16 tisících hodinách svícení, což už se dostáváme na hodnoty životnosti samotných lamp. Více nás už může LLMF zajímat u denních halogenidových výbojek, u kterých bychom měli zajistit výměnu po cca 2 letech provozu.

Značení lineárních zářivek

Lineární zářivky (a některé halogenidové výbojky) nesou ve svém názvu číselné označení, pomocí kterého se můžeme rychle orientovat. Například označení LT T8 18 W/965 označuje lineární trubici typu T8 a výkonu 18 W s barevnou teplotou 6500 K (poslední dvě čísla kódu 965 značí pozici tisíců a stovek barevné teploty) a CRI 90-99 (první číslo kódu 965 značí CRI v desítkách procent).