Úvod

Močový kámen je tvrdý útvar, který se vytváří v močových cestách, které následně může poškozovat a ucpávat. Močové kameny se mohou vyskytovat v kterékoli části močových cest, u plazů se s nimi však nejčastěji setkáváme v močovém měchýři (pokud ho daný druh má). Četnost výskytu onemocnění není zcela dokumentována. 

Fyziologie vylučování želv

Abychom si mohli podrobněji vysvětlit vznik močových kamenů u želv, musíme se nejprve stručně seznámit s fyziologií jejich vylučovacího systému. Ledviny plazů nemají koncentrační schopnost, nejsou tedy schopné produkovat koncentrovanou definitivní moč jako savci. Ke konečnému zahušťování moči dochází až v močovém měchýři (pokud ho daný druh má) nebo v konečných částech močovodů  a v kloace (pokud daný plaz nemá močový měchýř). Želvy jsou velmi odolné a dokáží přežívat i velká sucha. Pro tento účel jejich organismus umí velmi dobře šetřit vodu. Aby v těchto situacích nedocházelo k nadměrnému vylučování vody, mohou produkovat velmi koncentrovanou moč, kterou všichni známe jako bílou kašovitou hmotu s obsahem krystalků - urátů. Urát je jiné označení pro sůl kyseliny močové, která je u suchozemských plazů hlavní odpadní látkou metabolické přeměny dusíkatých látek (a tedy i proteinů). 

Vznik močového kamene

Vznik močových kamenů je ve většině případů záležitost mnoha faktorů. Mechanismus vzniku spočívá v nadměrné koncentraci moči. Moč je zjednodušeně roztok různých látek (solí) ve vodě. Pokud je moč nadměrně koncentrovaná (je z ní odebráno velké množství vody), mají tendenci tyto látky krystalizovat. Postupně se krystaly zvětšují a nabalují na sebe, čímž vzniká močový kámen. Obecně k nutnosti nadměrně koncentrovat moč vede nedostatek vody v organismu - dehydratace (organismus tedy šetří všude, kde se dá). Močové kameny plazů jsou ve většině případů tvořeny uráty (soli kyseliny močové). Nicméně objevit se mohou i kameny z fosforečnanu, šťavelanu nebo uhličitanu vápenatého, případně i z jiných látek. Kameny pochopitelně nemusí být tvořeny pouze jednou látkou.

Mezi faktory vzniku močových kamenů plazů patří:

• Dehydratace 
• Přehřívání 
• Vysoký příjem proteinů
• Nedostatek vitamínů (vitamín A)
• Infekční onemocnění (Hexamita parva)

Dehydratace u plazů je velmi častá záležitost. Dehydratace nutí organismus šetřit vodu, takže dochází k nadměrné koncentraci moči, ve které se pak následně tvoří krystaly a postupně močové kameny. Přehřívání souvisí s dehydratací, kdy nadměrná teplota nebo nevhodný typ vytápění přímo vysušují prostředí i samotný organismus, který pak trpí nedostatkem vody. Vysoký příjem proteinů má přímý vliv na množství produkovaných urátů (ty jsou konečným produktem metabolické přeměny dusíkatých látek). Ostatní příčiny jsou spíše vzácnější nebo se vyskytují v kombinaci s výše uvedenými hlavními příčinami. 

Příznaky

Močové kameny dlouhou dobu zůstávají nepozorovány. U savců vyvolávají močové kameny bolest, u plazů bohužel příznaky bolesti pozorujeme až v okamžiku, kdy nabývá kámen velkých rozměrů. Těžko ale říct, zdali i menší močové kameny nemohou působit bolestivě, protože hodnocení bolesti u plazů je obtížné. Na želvě můžeme pozorovat ztrátu chuti k jídlu, apatii nebo naopak zvýšenou aktivitu, zástavu močení nebo kálení, ochrnutí pánevních končetin (tlak velké masy na nervy). Nadměrná snaha tlačit může skončit až výhřezem kloaky. Kromě toho může další vyšetření u veterináře odhalit komplikace v podobě zánětu močového měchýře, tlakové nekrózy stěny močového měchýře nebo selhání ledvin. 

Diagnostika a léčba

O diagnostice a léčbě se zmíním jen krátce, jelikož tato problematika již spadá do kompetencí veterinárních lékařů. Základem diagnostiky jsou anamnestické údaje a klinické vyšetření. V některých případech lze kámen vyhmatat přes slabiny nebo přes kloaku (podle velikosti a spolupráce zvířete). Diagnóza může být potvrzena rentgenem. Vyšetření krve je doporučeno při podezření na některé komplikace (zánět, selhávání ledvin...). 

Léčba záleží na závažnosti stavu. Pokud je kámen velký, je prakticky jedinou možností chirurgické vyjmutí. Pokud se situace stihne podchytit včas (před vznikem kamene), je možné zvolit konzervativní přístup v podobě zavodnění, adekvátních podmínek a stimulace k vyprázdnění obsahu močového měchýře. 

Prevence

Močovým kamenům lze alespoň částečně předcházet. Níže uvádím seznam možných preventivních opatření, tučně jsou označena ta, kterým přikládám velký význam.

• Správná hydratace - neustálý přístup k vodě, správná vlhkost (zejména mláďata) 
• Správné teploty - nepřehřívat, volit adekvátní typ a výkon vytápění terária, stálá kontrola teploty v teráriu
• Dieta - vyhýbat se nevhodnému krmení - živočišné produkty, většina granulí, špenát, řepa, luštěniny, citrusy...
• Strava bohatá na vitamíny - zejména v zimě může být problém 
• Adekvátní podmínky chovu - co největší prostor (pohyb), kvalitní UVB...

Poděkování

Za poskytnutí fotografie pro tento článek děkuji soukromé chovatelce, jež nechtěla být jmenována.