Granule pro želvy

18.08.2019

Úvod

S rozmachem teraristiky začala být výroba granulovaných krmení pro plazy lukrativní a na trhu nacházíme stále větší nabídku krmiv tohoto typu. Uznávám, že proti minulým létům jde vidět i v této oblasti zlepšení a kvalita výrobků pomalu stoupá, přesto však hned na úvod musím podotknout, že k používání granulí u striktně býložravých plazů nevidím důvod.

Co želvy reálně potřebují

Před tím, než někdo začne použití granulí zvažovat, měl by se zamyslet, jakou stravu želvy přijímají. Bavíme-li se nyní o býložravých druzích, mezi které patří i evropské želvy rodu Testudo. Drtivou většinu jejich želv tvoří balastní bylinná strava chudá na živiny a bohatá na vlákninu. Díky vápencovému podloží v jejich domovině mají i zdejší rostliny zvýšený obsah vápníku. Stejné nároky bychom měli klást i na námi předkládané krmivo.

Složení granulí

Pokud se někdo rozhodne granule využívat, jejich výběr bezpodmínečně závisí na reálném složení granulí. Výpovědní hodnota toho, co na obal napíše výrobce, je nulová. Například na granulích pro vodní želvy se může vyskytovat obrázek suchozemské želvy. O úroveň výše jdou výrobci některých granulí, kteří se nebáli napsat, že se jedná o granule vhodné pro všechny druhy želv. Zvažte sami, ale potravní spektrum želv (řádu Testudines) je natolik rozsáhlé, že zkrátka nelze pokrýt jedním univerzálním výrobkem. 

Složení krmiva jsou výrobci povinni deklarovat a nachází se většinou na zadní straně obalu. Pouze tyto informace jsou určující. Bohužel však povinně uváděné údaje nemusí obsahovat detailní specifikace (např. je napsaný údaj protein, ale už ne jestli rostlinný, nebo živočišný).

Tepelná úprava

Většina granulí prodělá při výrobním procesu některý ze způsobu tepelné úpravy. Tepelná úprava je krok, který dokáže velmi efektivně zničit mikrobiální kontaminaci. Dále se často jako důsledek tepelného opracování uvádí ztráta vitamínů. To je do jisté míry pravda, ale vitamíny se dají do granulí v následných technologických úpravách dodat. 

V průběhu tepelného zpracování dochází k denaturaci proteinůdegradaci aminokyselin, rozkládání tuků, oxidaci mastných kyselin, zvyšuje se podíl rozpustných neškrobových polysacharidů... Výsledkem těchto změn je zvýšení stravitelnosti živin (u krmiv mnoha zvířat bráno jako pozitivní jev, u želv bych byl s tímto výrokem nanejvýš opatrný) a ke snížení kvality živin (degradace AMK, zničení vitamínů, oxidace lipidů - vysycení násobných vazeb nenasycených mastných kyselin, tvorba kyslíkových radikálů...)

Mimo tepelně upravované granule lze na trhu najít i za studena lisované granule rostlinného původu. Tyto nebudou trpět výše popsanými nedostatky a do jisté míry se dají přirovnat k lučnímu senu. Nevýhodou však může být mikrobiální kontaminace, případně kontaminace plísněmi.

Nadměrný růst

O nadměrném růstu jsem se již ve článku o vhodném krmení zmiňoval. Tento jev se vyskytuje zejména u želv chovaných ryze v terarijních podmínkách. V přírodě želvy rostou relativně pomalu. Takto pomalý růst je výsledkem podmínek (želva musí zimovat, aktivní je pouze část roku, potrava je chudá a není neomezená, počasí není každý den ideální). Naproti tomu v teráriu může želva růst celý rok, každý den má ideální podmínky a relativně neomezenou stravu. Kombinace těchto faktorů většinou stačí k příliš rychlému růstu. Správné složení potravy je tedy v chovu želv klíčové.

Nyní už jsem se dostal k jádru toho, proč granule nepovažuji za vhodnou volbu. Granule, byť jsou rostlinné, často obsahují kombinace různých rostlin (vč. obilovin), přičemž pampeliška, u želv krmivo první volby, často úplně chybí. Tepelná úprava, jak již bylo zmíněno, zvyšuje stravitelnost živin. Výsledkem tedy je neoptimální složení granulí spojené s vyšší nutriční hodnotou a s nižším podílem balastních složek. 

Jak často krmit

Když už granule používat, tak pouze kvalitní s ověřeným složením a ideálně za studena lisované. I tyto lze však podávat pouze doplňkově (jednou týdně maximálně) nikoli jako hlavní složku. Pokud se jedná pouze o lisované seno, tak to lze podávat častěji.

Jeden příklad za všechny

Příkladem o nevhodnosti granulí může být výrobek Sera reptil Professional Herbivor Nature. Jedná se o granule pro býložravé plazy, explicitně výrobce jmenuje suchozemské želvy a leguány. Výrobce ke granulím uvádí toto: 

Složení: pšeničná mouka, kukuřičný škrob, pšeničný lepek, spirulina (6%), byliny, pivní kvasnice, řepkový olej, kopřivy, vojtěška, petržel, gamarusi, vaječný prášek, mořské řasy, paprika, špenát, karoten, Mannan-oligosacharid, slávka zelenoústá, řasy Haematococcus.

Analytické složky: bílkoviny 16,5%, tuky 5,0%, vláknina 12,0%, vlhkost 5,5%, popel 5,9%, Ca 1,8%, P 0,5%.

Doplňkové látky: Vitaminy a provitaminy: vit. A 3.700 IU/kg, vit. D3 180 IU/kg, vit. E (D, L-α-tocoferyl acetát) 12 mg/kg, vit. B1 3,5 mg/kg, vit. B2 9 mg/kg, stab. vit. C (L-ascorbyl monofosfát) 55 mg/kg.

Název i popis výrobce nám sice na jednu stranu říká, že mají být granule určené pro býložravce, složení tomu však odporuje. Vejce, gamarusy ani slávky býložraví plazi přirozeně nepojídají, stejně tak jako jejich jídelníček netvoří pšenice, kukuřice, spirulina, řepka, mořské řasy, špenát nebo paprika. 

Obsah bílkovin a tuků je vysoký, obsah vlákniny je zase nízký. Mimoto se už ze složení nedozvídáme další potřebné informace o typu proteinů (živočišný nebo rostlinný?) nebo o obsahu masných kyselin (jaký je podíl nenasycených MK?)

Závěrem

Zejména v létě kolem nás roste plno kvalitního krmení a zadarmo. Je škoda to nevyužít. :-)