Úvod

Většina želv je řazena na seznamy druhů ohrožené vyhubením. Aby se omezovalo další vymírání druhů vlivem člověka, je chov a obchod s těmito druhy upravován různými organizacemi, dohodami a legislativou. Alespoň základní znalost právních aspektů, které zasahují do chovu, by měl mít každý chovatel. Článek pojednává o regulaci obchodu s ohroženými druhy obecně, pro soupis konkrétních úkonů spjatých s koupí ohroženého živočicha navštivte článek Registrace želvy prakticky. 

CITES

CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora - Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), také známá jako Washingtonská konvence, je úmluva, která upravuje mezinárodní obchod s ohroženými druhy. ČR tuto Úmluvu přijala v roce 1992 (ještě jako ČSR) a v současnosti se k ní připojilo přes 180 zemí. Úmluva se stala výchozím dokumentem pro národní i evropskou legislativu vztahující se k obchodu s ohroženými druhy. V ČR nám zastřešuje problematiku s ohroženými druhy Ministerstvo životního prostředí.

CITES rozděluje ohrožené druhy do tří kategorií (příloh) podle stupně jejich ohrožení. Na základě toho pak stanovuje podmínky, za jakých je možné realizovat mezinárodní obchod. Konvence se však nevztahuje pouze na živé exempláře, ale také na preparáty z nich vyrobené (celé kadávery, krunýře, kostry...): 

Příloha I obsahuje druhy, které jsou ohrožené vyhubením a jejich obchod na mezinárodní úrovni je zakázán. Obchod lze povolit pouze výjimečně (zoologické zahrady, výzkum...).

Příloha II obsahuje druhy, které nejsou přímo ohrožené, ale pokud by nedocházelo ke kontrole jejich obchodu, mohlo by k ohrožení vyhubením dojít. Patří zde mj. většina suchozemských želv.

Příloha III obsahuje druhy, které jsou chráněné jen v některých smluvních zemích a tyto země požádaly o regulaci obchodu ostatní smluvní partnery.

Mezinárodní obchod je upraven buď zákazem obchodu (příloha I) nebo doložením příslušného povolení (příloha II). Obchod v rámci EU se nepovažuje za mezinárodní, platí zde tedy "pouze" evropská a domácí legislativa (výrazné usnadnění nákupu druhů z přílohy CITES I - prodej lze legálně realizovat v rámci celé EU).

Evropská legislativa

Přijetím evropské legislativy se situace kolem CITES relativně zkomplikovala. Obchod s ohroženými druhy je v evropské legislativě upravován zejména v nařízení Rady (ES) 338/1997 a v nařízení Komise (ES) 865/2006 (prováděcí právní předpis výše uvedeného nařízení).

Nařízení Rady (ES) 338/1997 definuje čtyři přílohy (A - D), do kterých jsou ohrožené druhy rozděleny podle míry jejich ohrožení. Systém je to sice obdobný jako u CITES, avšak přílohy CITES a nařízení se vzájemně nepřekrývají.

Evropská legislativa zakazuje obchodování s druhy řazenými do přílohy A (bez ohledu na kategorii CITES). Tento zákaz se týká i nejběžnějších evropských druhů rodu Testudo. Obchod je možné realizovat, ale pouze na základě Výjimky ze zákazu obchodní činnosti (tzv. žlutý papír).

Výjimka ze zákazu z obchodní činnosti

Existují dva typy výjimek ze zákazu z obchodní činnosti: 

A) Výjimka ze zákazu z obchodní činnosti vázaná na exemplář: podmínkou pro vydání takové výjimky je trvalé označení mikročipem. Tento typ výjimky má neomezenou časovou působnost (pokud identifikační údaje exempláře odpovídají skutečnosti), místní působnost je omezena na území EU.

B) Výjimka specifická pro transakci (transakční výjimka): vydává se v případě, kdy není možné exemplář bezpečně označit mikročipem (mláďata). Jako identifikace zde slouží fotografie stejná jako v registračním listu (vizte níže). Tato výjimka má však omezenou časovou působnost. Zpravidla na jeden rok v případě obchodu v rámci země, která výjimku vydala. V případě prodeje do jiné členské země platí pouze jednorázově (tzn. pro další prodej ji už nelze použít, byť by ještě neuplynulo datum její exspirace). Místní působnost se pochopitelně rovněž omezuje na území EU. 

Výjimku vydává příslušný krajský úřad ve správním řízení, ve kterém se zkoumá, zdali byl jedinec nabytý legální cestou (narození v zajetí od legálně nabytých rodičů). Příslušný KÚ schválení žádosti konzultuje s určeným vědeckým orgánem (u nás Agentura ochrany přírody a krajiny - AOPK). Tento proces je zpoplatněn 100 Kč za jednu žádost. V případě, že podáváme najednou více než 20 žádostí, platí se již jednotný poplatek 2000 Kč (poplatky za správní řízení).

Výjimku ze zákazu obchodní činnosti nepotřebujeme, pokud přenecháváme někomu želvu darem (bez vzniku nároku na finanční i nefinanční protiplnění). V takovém případě dárce a obdarovaný sepíší darovací smlouvu, která nahrazuje výjimku (a odevzdává se na KÚ při přepisu majitele).

Výjimka má hned dva účely. Jednak nám umožňuje obchodovat s druhy z přílohy A, jednak slouží pro prokázání původu jedince. Nemá-li želva vystavenou výjimku (a nikdy v minulosti ji vystavenou neměla), nejsme prakticky schopni prokázat její původ. To obvykle nevadí do okamžiku, než se chovatel rozhodne tuto želvu rozmnožit a zažádá o výjimky z komerce pro mláďata. V tento okamžik je povinen prokázat původ rodičů mláďat. Nestane-li se tak, žádost pro vydání výjimek pro mláďata bude ve správním řízení zamítnuta, tedy mládě výjimku ze zákazu komerce nedostane a nelze ho legálně prodat. 

Česká legislativa

V ČR upravuje obchod s ohroženými druhy zákon 100/2004 Sb. v účinném znění. Zákon provádí vyhláška 210/2010 Sb. v účinném znění, která zároveň zrušila tehdy účinnou vyhlášku 227/2004 Sb.

Česká legislativa stanovuje pro chov ohrožených druhů další pravidla platná pouze na území ČR. Chováme-li zvíře řazené do přílohy A, musíme k tomuto zvířeti vlastnit registrační list. RL vydává odbor životního prostředí a zemědělství příslušného krajského úřadu podle spádové oblasti na základě žádosti (na rozdíl od výjimky ze zákazu komerce u vydání RL neprobíhá schvalování ve správním řízení). RL obsahuje identifikační údaje jedince, identifikaci rodičů, iniciály majitele a bývalých majitelů. Při převodu jedince na nového majitele je o tom proveden zápis do kolonky 21 (uvádí se datum, iniciály současného a budoucího vlastníka a podpisy obou stran). Platnost RL je časově neomezená. Místní působnost je omezena na území ČR (tzn. při prodeji exempláře do zahraničí se k němu nepředává RL).

K jedincům řazeným do přílohy B, je legislativa mírnější. Registrační listy se již k těmto jedincům nevydávají (od roku 2010), avšak povinnost majitele prokázat legální nabytí jedince platí. Prakticky se to realizuje sepsáním kupní smlouvy, ve které jsou identifikační údaje jedince. Tuto kupní smlouvu je nezbytné uchovávat. Nemusí se jednat vyloženě o kupní smlouvu (ale je to lepší), nýbrž postačí i obyčejný kupní doklad. Rovněž je samozřejmě přípustná i darovací smlouva. 

Dalším praktickým důsledkem, který česká legislativa přinesla, je povinnost chovatele vést chovnou knihu, vlastní-li dva nebo více kusů jedinců řazených do příloh A nebo B. Zákon nestanovuje konkrétní formu chovné knihy, ale stanovuje podmínky, které musí splňovat.

Které doklady musí želva mít

Pro přehlednost uvádím, které dokumenty musí nový majitel s želvou při koupi obdržet.

Želvy řazené do přílohy EU A musí mít:

• Výjimku ze zákazu obchodní činnosti
  
• Registrační list při obchodu v rámci ČR

Želvy řezené do přílohy EU B musí při obchodu mít:

• Kupní smlouvu nebo jiný doklad prokazující původ
  

Co s obdrženými doklady dělat?

Ještě před tím, než dokončíme transakci, zkontrolujeme, že jsou všechny náležitosti v pořádku. U RL zkontrolujeme kolonku 21, která musí být vyplněná. U výjimky zkontrolujeme její platnost (zdali informace v kolonce 4 odráží skutečný stav a případné omezení v kolonce 20).

Jakmile máme želvu doma, doručíme výjimku i RL na krajský úřad, pod který spadáme, na odbor životního prostředí a zemědělství. Dokumenty lze doručit doporučeně poštou s přiloženou žádostí (většinou k tomu mají formulář, který stačí vyplnit), nebo osobně na podatelnu či přímo do rukou úředníka. 

Kde se dozvím více?

• Nařízení Rady (ES) 338/1997
• Nařízení Komise (ES) 865/2006
• Zákon 100/2004 Sb.
  
• Vyhláška 210/2010 Sb. 
• Ministerstvo životního prostředí
• Odbory životního prostředí a zemědělství krajských úřadů