Čipování želv
Úvod
O legislativní úpravě čipování jsem se již zmínil ve článku o nezaměnitelném označení exempláře. Vlastníme-li tedy živočicha spadající do přílohy A Nařízení rady (ES) 338/97, jsme povinni jej nezaměnitelně označit mikročipem. Tento článek bych ale chtěl věnovat praktickému přístupu k čipování.
Kdy čipovat
Aplikace mikročipu vyžaduje invazivní vstup do podkoží jehlou aplikátoru. Vzhledem k velikosti čipu je i aplikační jehla většího průměru, tudíž nelze bezpečně čipovat mláďata. Za bezpečnou velikost lze považovat délku plastronu 10 cm. Zpravidla nás na čipování upozorní sám úřad. Tato informace bývá uvedena na přední straně registračního listu v kolonce 18.
Bohužel, stále častěji se objevují nabídky již čipovaných mláďat. Často pod záminkou usnadnění legislativních povinností budoucího majitele (odpadá každoroční posílání fotografií plastronu), reálně je to spíš kvůli usnadnění práce prodávajícího (fotit každou jednu želvu zvlášť, zkontrolovat fotky a přidat je k žádosti o registraci je náročnější než vpravit čip a nalepit kód čipu do žádosti). Bez ohledu na pohnutky, čipování mláďat je nebezpečné. Hrozí zde poškození anatomicky významných struktur (přetětí krčních cév, zlomení kostí pletence hrudní končetiny...), zánět (zejména při ignorování pravidel asepse a antisepse), vpich a implantace čipu do tělní dutiny (často fatální) apod. Na fotce níže vidíme mládě ve věku 1,5 měsíce a implantační jehlu aplikátoru. Další popis myslím již není nutný.
Kdo čipování provede
Stejně jako jiné veterinární výkony, i čipování provede veterinář. Chovatelé občas čipování nabízí, avšak obornou způsobilost k tomuto úkonu nemají!
Jak se čipování provede
Vlastní čipování je pro veterináře poměrně snadná a rutinní záležitost. Čipování se samozřejmě provádí u zdravých jedinců. Veterinář prvně čtečkou zkontroluje funkčnost čipu a shodu čísla s přiloženými kódy ještě v aplikátoru. Následně želvě fixuje levou hrudní končetinu a za dodržení zásad asepse a antisepse vpraví pomocí aplikátoru čip do levé kožní řasy mezi krkem a levou hrudní končetinou. Implantaci je možné provést i do pravé kožní řasy, standardně se však čip umísťuje nalevo. Po vyjmutí jehly se místo lehce promasíruje a čtečkou pro jistotu znovu zkontroluje. Chovatel poté několik následujících dní vizuálně kontroluje místo vpichu.